V dětství jsme měli vždy zálibu ve skotačení na špatně přístupných místnostech našeho domu. Takovým vrcholem našeho experimentování v hledání nejpozoruhodnějších zákoutí bylo nalezení, vždy trošku strašidelné, avšak velmi poutavé, půdní vestavby. Nemyslete si, není půda jako půda. Půda v babiččině domečku byla nejen tajemná, ale taky skýtala množství nájemníků, které jsme chodili navštěvovat. Kocour, holub, špaček, ale i taková myška stáli za naši námahu se na půdu i několikrát za den vyškrábat!
 

Jak se tam dostat?

Co nás vždy lákalo asi nejvíce, byla ta její nevšední přístupová cesta. Jednalo se vlastně o http://www.kmkdesign.cz/schodiste-tocita.php http://www.kmkdesign.cz/schodiste-tocita.php takovou obdobu točitých schodů v podobě shrnujícího se žebříku, se kterým byla na jednu stranu legrace, i když někdy docela nebezpečný „horolezecký“ výkon.